March 2013

Kira is back, bitch!

30. march 2013 at 22:27 | Creepy cake |  Kira si stěžuje na všechno
Počítač je spraven. Tudíž jsem tu. Nudnější než kdy jindy, bez nápadů, s vystřeleným mozkem, který mám v zavařovací sklenici plné láku na poličce. Mává na mě. Usmívá se. Je fajn. No, jen někdy. Většinou ale ne.

Jinak je můj život nudnej jak..nudnej. Začala jsem trochu psát slangem, celkem to jde, páč je to příšerně sračkový a debilní a to se čte nejlíp. Jo a taky hrozně sprostý, ale hrozně moc.

Každej je teď někde nalitej, blije do umyvadla, hrozně paří, šoustá na potkání s kdejakou kurvou a já sedím doma. U počítače. Poslouchám dubstep a píšu krátký věty. A mizí mi mozková...voda. Jo jasně.
Ale byla jsem dneska v divadle, na Sen noci svatojánské, a bylo to děsně fajn. Páč (-_-) Špiner tam byl v gládách, takže jsem si ho zamilovala ještě víc. Víly a elfové byli jako dekadentní kurvy, co krásně zpívaj a tančí nahý při měsíčku.



...a tyhle sračky píšu jen proto, že sem prej taková zasraná motherfucking děvka.

dej mi víc, dej mi víc..adres (nečekaně)

27. march 2013 at 16:24 | Creepy cake |  Kira si stěžuje na všechno
honey, I am home..!!!!

zase jsem se vnutila k bratrovi do pokoje.
hahahaahhahahahah.
mám se dobře, docela dost dobře, neboť mne potěšila Karin a její miloučký dopis :3
jo a taky až na to, že se mi někdo trefil míčem přímo do obličeje se mám fajn, dík.
prostě si tak hrajeme blbej basket (já se kupodivu snažím-dala jsem asi 3 koše, yes) no a někdo mi hodil míč do obličeje. natáhla jsem se na zem a protestovala, že už nebudu hrát. au. myslím, že mi ta píča (nevím kurva kdo to byl!) zlomila nos. čekala jsem, že mi poteče krev, abych si mohla zahrát na úplnou chudinku, ale ono prd.

miluju dopisní konverzace. tu vůni starších dopisů. to nadšení, když je čtete pořád a pořád dokola.

dej mi adresu a čekej.


nestává se moc často, abych měla orgasmus z poslechu hudby-
no tak teď mám.

další doplňková věta

26. march 2013 at 13:30 | Creepy cake |  Kira si stěžuje na všechno
nebudu teď dlouho psát, protože jsem bez počítače (i když, koukám, téma týdne je dost zajímavé, takže se možná ještě na to..utrhnu). jsem u bratra na počítači, fuck odvaz -_-
jistě vám budu hrozně chybět, no, já sobě taky, ale nebojte, brzy se můj notebook snad spraví.
jinak, těšíte mě, lidi. vašimi komentáři a tak. že to čtete. i to se cení.

no jo, Kira napsala další sračku.


když se vás někdo ptá, co to máte na rukách (myslím škrábance, my lepší víme, o čem je řeč), co odpovídáte?

3:05

24. march 2013 at 3:05 Kira má dvojče, kterýmu všechno vykecá
směju se. strašně se směju, ale tvářím se pořád neutrálně blbě.
mám strašnou chuť si nabarvit vlasy na barvy duhy a do zbytku namíchat bílou.
chci si vyřezat "chelsea smile a vdát se za Jokera
krmit hnijícím chlebem malý spratky, co mají prachů jak nasráno
trénovat na těch nejrorzmazlenějších tetování a pearcingy
a taky někoho (koho asi) konečně zastřelit.
nebo utopit
možná upálit
nebo uvařit?
a co udusit?
nebo snad podřezat?
co třeba jenom přejet?
přivázat ke kolejím?
poštvat na ně divou zvěř?
nebo je prostě sama sežrat?

nechce se mi pořád vymýšlet nadpis, vymyslete si ho sami...

22. march 2013 at 16:09 | Creepy cake |  Kira "deníčkuje"

tak prej, že si mám hrozně stěžovat a psát si to na blog, podle mojí skvostný (hahah) spolužačky.

  • líbí se mi slovo "strašně" a taky "zhebni".
  • asi jsem si právě natáhla sval na noze
  • je u nás cirkus, mám chuť do rozkopat
  • chce se mi upalovat mravence
  • chtěla bych svatební koláč bez těch stupidních panáků
  • šla bych hulit
  • nebo možná spát
  • hulit A spát

nikde nebylo zníměno, že bych snad měla zakázáno si na něco stěžovat.
a když mě to jde TAK MOC dobře.
a dělám to TAK MOC ráda.

ten článek nedává smysl a mě je to poprvý jedno (no dobře, po milionkrátý jedno)

tak si třeba všichni vyližte.

moje ruka vypadá směšně.
jsou na ní červený fleky od toho, jak vší silou zaryla nehty do kůže a trhla jimi
normálka
pár z nás to tak dělá


...a co děláte pro to, aby vás měli rádi?

jím jejich děti.


i am just fucking sad

21. march 2013 at 19:23 | Creepy cake |  Kira si stěžuje na všechno
(začátky článků jsou příšerně na píču)

mámo, táto, v komoře je myš,
sežrala mi bráchu a chystá se jíst vás
mámo, táto, v komoře je myš,
pusťte jí

jsem neskutečně zlomyslný člověk.
jsem neskutečně moc žárlivý člověk.
jsem paranoiidní
vztahovačná
chce se mi ze sebe samotné zvracet,
vyblít si vnitřnosti
a pak v nich hledat diamanty.

proskakovat okny v posledním patře,
olizovat zmrzlý kliky,
dělat sněhulákovi čůráka
a pak s ním mít děti

rozškrabávat záda do krve děvkám,
udávit se nenávistí,
a pak tvrdit, jak moc jsem ráda,
že mě lidi nenávidí.






I am just fucking sad.

Placebo - Meds

21. march 2013 at 18:00 Kira poslouchá
http://www.youtube.com/watch?feature=endscreen&NR=1&v=9eh0rAUwZSQ

nejde mi sem vložit video, což proklínám.
já to miluju a víc jak to.

to zkurvený tělo je tak strašně těžký..!!!

21. march 2013 at 7:55 | Creepy cake |  Kira píše
v podstatě nedělám nic jinýho, než že lžu a podvádím.
na druhou stranu mě to strašlivě baví, což je dost..debilní a děsivý.
i když MĚ to neděsí ani trochu.
mám být ve škole. nejsem. nechci. nepotřebuju. neumím. nevím. zhebnu.
jdu tam, ale ne teď. teď není vhodná doba. prostě mám potřebu tam být co nejkratší dobu.
komu by se tam chtělo být dlouho..s nimi -_______-
no, nikomu.
škola je na hovno. všechno je na hovno. a hovna to vědí.


troška dekadence, nebo jenom pokus o ní?

19. march 2013 at 15:47 | Creepy cake
Strašlivě nenávidím.


A všichni se ptají proč,
hrají si na přátelé
a přitom ti
za malou chvíli
vrazí rezavou kudlu do zad.

Můžeš si v klidu
vykrvácet a jim
to bude srdečně
jedno.

A nakonec to tobě
dají za vinu,
protože to TY
jsi tak hrozně
divná.

A nemůžeš nic říct, nebo něco udělat, protože je to vždycky špatně. Připadáš si pak hrozně hloupě a nenávidíš se za to, že si kurva vůbec jenom projevila zájem. Protože je to úplně zbytečný a moc dobře si to věděla a stejně si to udělala. Dala vědět jako první. Dala vědět. Dala.

vařečky v rosolu,
absurdní pokus o volný verš,
co nevychází,
udav, se, čárkama, za, slovem, .

vlak života, co ti život vzal.

jedna vzpomínková..

18. march 2013 at 19:05 Kira "deníčkuje"
Jedna má známá psala na blog o svém pobytu v Bohnicích. Strašně se mi to líbilo a následkem přečtení onoho článku se ve mě probudily vzpomínky na MŮJ pobyt v léčebně. Rozhodla jsem se o tom něco napsat (protože už na všechno totálně, ale totálně seru), třeba mě pak víc pochopíte..

Kdysi dávno, přesně před 19 lety se narodilo podvyživené děvčátko. Nutno dodat, že se bohužel narodilo do víceméně šílené rodiny, kde chronické deprese byly na denním pořádku, společně s arogancí a záchvaty vzteku od otce. Tohle všechno, plus přehnanou přecitlivělost, úzkosti a sklony k sebepoškozování a mentální anorexii to děvčátko bohužel zdědilo.

Žilo si pokojný život, až na pár okamžiků v rodině.
Výsledkem toho začalo navštěvovat psychiatra, kde mu bylo doporučeno, aby se odebralo do psychiatrické léčebny. Přišlo jí to jako báječný nápad, narozdíl od zbytku rodiny..

Den před tím jsem šla na brigádu, takže jsem spala asi 3 hodiny. Docela dobrý, fuck. Jely jsme s matkou a její kamarádkou, která nás vezla asi už v 7 ráno, což mi přišlo hrozně přehnaný, když v dopise bylo napsáno, že tam máme být v 10. Samozřejmě jsme přijely jako poslední -_-
Po pavilonu číslo 14, tedy mém domovu na 6 týdnů nás s matkou provedla jedna sestřička, která se mi hrozně líbila. Když pak máma konečně odjela, začala jsem brečet, že chci jít domů. No jo, dítě. Začali se mnou vyplňovat papíry, ptali se, jestli kouřím nebo beru drogy a zabavili mi nabíječku na mobil -_- normálka. Co se týče spolubydlící..byla jsem na pokoji číslo 2 s tou nejstarší pacientkou, co tam byla. Debilní. Byla ale hrozně hodná a moc nemluvila a líbil se jí můj hudební vkus (neměla jsem sluchátka -_-). Pak přišel na řadu jakýsi pohovor s primářem. No, uspěla jsem xD dali nám všem rozvhry, nebo co to bylo a řekli, ať si jdeme po svých. Všichni se hrozně bavili se všema, jenom já jsem spala -_- na sezení si opět každý našel toho svého, já byla s typickou manipulátorkou. Do všech jela a každýho zblbla, jenom já jsem jí řekla "Jdi do prdele". Doslova.

Dny ubíhaly a já si, podobně jako má známá začala uvědomovat, že se nechci vrátit domů. Strašně se mi líbil tenhle způbob žití. Nehledě na to, že jsem si tak připadala víc jako blázen. Vlastně nikdo z nás blázen nebyl. A zároveň všichni.

Tam ti neubližovali..měli tě i celkem rádi, až na to, že tvrdili, že kazíš ostatní svou homosexualitou a že jsi bulimička a každou noc zvracíš.
Ale i tak..měla jsem tam svoje lidi, svoje miláčky, se kterými jsem si rozuměla. Svou "buznu" a svou "díky mě lesbu". A nikdo ti neřekl, že vypadáš jako píča. Nikdo. Brali tě takovou, jaká jsi. Doktoři, sestry, pacienti...a měla si o čem mluvit s nimi..ne jako tady..ale je to jedno, stejně se to nevrátí, stejně zhebneš a nikdo si na tebe nevzpomene, vůbec nikdo.








chci se vrátit.

trochu deník, trochu vzkaz pro Karin ♥

14. march 2013 at 17:25 | Creepy cake |  Kira "deníčkuje"
Ah, má miloučká dušičko Karin ♥ ani nevíš, jak tvůj dopis na mne zanechal šlápotu štěstí. Ani nevíš, jak moc jsem se usmívala, jak se mi do očí draly slzy štěstí ♥

odepíši co nejdřív, snad už možná dnes, má drahá :3



jinak den dneska byl taky slušně na nic, pořád váhám, mám-li do té školy ještě chodit..už jenom 2 měsíce a je konec, tohle si musím opakovat. Yes.

for my creepy girl ♥

13. march 2013 at 23:56 | Creepy cake |  Kiře se líbí..
Bylo nebylo, kdysi dávno..co to povídám, stalo se to právě teď, v tuto chvíli, nebo možná o 10 minut později. Zkrátka někdy a někde žily dvě víly. Nebyly to typické krásné víly, tyhle trpěly nízkým sebevědomím, sklony k sebepoškozování, mentální anorexii nebo bulimii. Jediné, co je drželo při životě byla jejich vzájemná láska, absinth, tráva a možná trochu heroinu, když se něco našlo (nebo ukradlo). Bohužel stále nebydlely ve své vysněné viktoriánské vile v lesích někde ve Finsku, či Norsku, žily na okraji Prahy. Shodly se na tom, že je důležité být spolu, a bylo celkem i jedno, kde to přesně bude. Jenomže stále byly viděny normálním lidem na očích, stále jim svou existencí a láskou vyjadřovanou na veřejných místech způsobovaly problémy a žaludeční křeče, proklínaly jejich děti a jejich zvířata štvaly proti nim.

Kdysi je dokonce prohlásili za čarodějnice. To kvůli nim se lidem nedaří a nemají peníze. To kvůli nim je svět na ruby a malé děti umírají na smrtelně bolestivé nemoce. To kvůli nim je stále více samovolných potratů a znásilnění. Kvůli nim lidé umírají. Protože se to prostě řeklo, tak to tak platí.

V noci, když obě víly spokojeně ležely vedle sebe, ruce propletené dohromady, pravidělně oddechujíce, ozvalo se praskání a řev. První se zvedla ta s fialovo-růžovo-bílo-černými vlasy, které v tu chvíli mě rozchucané natolik, že vypadala vážně jako čarodějnice (xD). Políbila tu druhou (s červenými vlásky -no prostě Anne xD ♥) na rty a šla k oknu. Před domem stál rozčílený dav, co se je rozhodl skalpovat. Pár z nich vyběhlo nahoru, až do bytu, kde bydlely. To už i Anne sebou zděšeně trhla a přimáčkla se ke Kiře. Ta nevěděla, co má dělat, zoufale bloudila očima po pokoji až narazila na okno. Nenapadlo jí nic jiného...

"Anne?"
"Ano?"
"Pamatuješ si, jak jsme si řekly, že jsme skutečně víly?"
"Ano, jak bych na to mohla zapomenout, maličká."
Kira ukázala pohledem k oknu a Anne pochopila. Vzala Kiru do náruče, společně napočítaly do tří, vášnivě se políbily a skočily...



protože naše láska bude trvat až do smrti, možná i déle.


tablo

12. march 2013 at 20:40
Fotilo se tablo.
Od jedné spolužačky, takže nic moc..fotky jsou sice dobré, to zase jo, ale přeci jenom..hmm..
Napadlo mne ale, že i já bych se mohla věnovat focení. Jenomže to bych musela ještě sehnat zrcadlovku. Co není, může být, nebo jak se to říká.

Jinak jsem poněkud zahanbena, ale to sem určitě nepatří. Ne, určitě ne.


*stejněvypadájakoidiot,takžejetoúplnějedno*



...tak prej je šíleně nešťastná, říkal někdo

11. march 2013 at 20:50 | Creepy cake |  Kira si stěžuje na všechno
Řekni nám teď pěkně důvod, proč to všechno děláš.
Co myslíš?
Víš, co myslím. Tvoje ruce. Nohy. Břicho. Duše. Vidíme, jak jsi hrozně nešťastná.
Chcete mi pomoci?
Ano, to chceme.

tak se jděte vymrdat.

Vy netušíte, jak moc osvobozující to je. Jaká úleva v tom vězí. Říkáte, že je to špatný, a že vám tak ubližuju, ale ve skutečnosti jste jenom hrozně sobecký a hledíte jen na sebe a nikoliv na mne. Nutíte mě, abych přestala a stejně je vám jasný, že nepřestanu. Je to závislost jako každá jiná, tak o co jde.

Jizvy ti určujou pravidla v životě, jsou tvoje a děláš si je jenom ty a z vlastní vůle ( i když tě k tomu pořád někdo vede). Jsou tvojí součástí a lidi, co tě milujou je musej milovat taky. Uklidňujou tě, jsou to kámošky, co tě nezradí. Stejně jako žiletky.




....tak proto to dělám.

*je to moje ruka. a ano, je to Cry bitch*
a protože jsem šíleně smutná, nešťastná a vydeptaná.

žiletko, má lásko

9. march 2013 at 18:44




Mezi prsty uchopím tvý tělo stříbrem pokrytým
Když mi už nestačíš, jenom přitlačím
ty jsi věrná... nezradíš,
nikdy nedejcháš...nespíš
kdy se mi zachce ve střehu tě mám


A takhle to začalo..


p.s. jenom doplňková věta

4. march 2013 at 17:19 Kira si stěžuje na všechno
http://www.youtube.com/watch?feature=player_embedded&v=0DqduI9tgSg


Sleepwalking


je to zpíčený (sorry) a nejde mi to sem dát xD no prostě, je to nová písnička od BMTH a je kurva dobrá. V životě jsem neslyšela nic krásnějšího, umírám slastí.

*a to je v květnu uvidím na živo!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!! ♥*